Homeo

Objevitel homeopatie, se narodil v roce 1755 v německé Míšni a studoval medicínu a chemii na univerzitách v Lipsku, Erlangenu a Vídni. Po studiích působil 9 let jako lékař v Gommernu.
Postupně ho rozčarovaly tehdejší medicínské nešetrné metody, jako bylo např. pouštění žilou, podávání silných projímadel, atd..
Znechucen zanechal lékařské praxe a začal se věnovat výzkumu a studiu. Vypracoval nové, vlastní pojetí medicíny, které nazval homeopatií.

Slovo homeopatie je složeno z řeckých slov - homeo (podobný) a pathos (nemoc).

Hahnemamm při svých výzkumech zjistil, že při užití dávky chininu se u něj objevily příznaky malárie. Když chinin přestal užívat, příznaky začaly mizet. Chinin začal používat i na jiných lidech, u kterých se také objevily podobné příznaky, které si podrobně zapisoval. Začal také testovat i jiné, tehdy používané látky a vytvořil tzv. obrazy symptomů.
Po 6 letech výzkumů začal aplikovat své poznatky na nemocné. Před předepsáním léku se podrobně vyptal zdravotní stav, způsob života a jiné faktory. Pacientovi pak předepsal některý z přípravků, které svým obrazem mu byly nejvíce podobné.

Nepodával nikdy více léků současně. Léky ředil (potencoval) a zjistil, čím je lék více zředěný, tím je účinnější. Při třepání (potencování) se z výchozí látky uvolňuje síla či energie, která se otiskne do rozpouštědla (alkohol, voda) a toxické látky se ztratí.

V roce 1810 vydal „Organon léčebného umění“, kde vysvětli podstatu homeopatické filozofie a v Lipsku své názory a učení na univerzitě přednášel.

Efektivnost homeopatie jako nové léčebné metody se projevila poprvé při epidemii skvrnitého tyfu, která propukla po slavné bitvě národů u Lipska r. 1813. Zatímco jiným lékařům umírala až jedna třetina nemocných, z Hahnemannových pacientů zahynula jen jedna stará žena.

Stal se proslulejším a v roce 1831, kdy ve střední Evropě vypukla epidemie cholery, používal v počátečních stádiích homeopatické léky. Doporučoval také karanténu, dezinfekci (vše infikované muselo být spáleno), jeho myšlenky předběhly dobu – Pasteurova teorie o mikrobiálním původu nemocí a Listerovy základy dezinfekce nebyly ještě na světě.

Po celé Evropě homeopati dosahovali lepších výsledků než konvenční lékaři. U homeopaticky léčených pacientů se úmrtnost pohybovala mezi 2,4 -21%, alopaticky léčených umíralo víc jak 50 %.

Proslul provingem léku „Lachesis“ (hada křovináře), který provedl sám na sobě.
Z jeho děl nejznámější jsou zákony o průběhu léčby :

a) ze životně důležitých orgánů ven na periferii
b) léčba probíhá shora dolů od hlavy ke končetinám
c) symptomy odcházejí v pořadí opačném od nejnovějších chorob k nejstarším, než jak se původně objevily.

Rozvinul teorii miasmat – genetické zátěže (znečištění).

Jeho významná publikovaná díla jsou Repertorium, Filozofie a Materia Medica.

Kentův popis obrazu léků, známý jako konstituční typ, je založen na emocionálních symptomech pacienta.

Podle statistik Světové zdravotnické organizace je homeopatie druhá nejrozšířenější léčebná metoda na světě.

Na prvním místě je čínská medicína, na druhém místě je homeopatie, na třetím místě je herbalismus, nebo-li léčba přírodními prostředky a teprve na čtvrtém místě je klasická medicína.

Homeopatie je v současné době rozšířená po celé Evropě, zejména v Německu, Rakousku, Belgii, Holandsku, Dánsku, Švédsku, Itálii, Španělsku, Francii, Irsku, Švýcarsku, Indii, USA. Populární je velice ve Francii, kde se používá k léčení více homeopatických léků současně v nižších potencích, a tím se odklání od klasického holistického přístupu.

Homeopatie je také rozšířena v asijských zemích od Pákistánu po Srí Lanku. V Indii má homeopatie plnou podporu vlády, je oficiálně uznávaná jako samostatný lékařský obor a rychle se rozvíjí. Indie je stát s největším počtem homeopatických nemocnic na světě.

Ve Velké Británii mají profesionální homeopati soukromé ordinace a mnozí z nich pracují na klinikách, kde se téměř bezplatně léčí chudí lidé. Od 1946 je ve Velké Británii homeopatie oficiálně schválena jako léčebná metoda. Popularita ve Velké Británii v současné době stále stoupá i britská královna má svého dvorního homeopata, je jím Dr. Fischer (jeho dědeček pocházel z ČR).

Homeopatie v České republice je zastřena Českou komoru klasické homeopatie (ČKKH).
ČKKH je nezávislá a nezisková profesní organizace, jejímž cílem je stanovit a udržovat normy pro praktikování klasické homeopatie, vést rejstřík registrovaných homeopatů, zajišťovat jejich další vzdělávání a informovat veřejnost o možnostech homeopatické léčby a principech homeopatického poradenství.

Česká komora klasické homeopatie byla dne 25. 5. 2001 na výročním zasedání Evropské rady pro klasickou homeopatii (dnes Evropská centrální rada homeopatů, ECCH) ve švýcarském St. Galenu jednohlasně přijata za řádného člena ECCH. Stali jsme se tak první homeopatickou společností ze zemí bývalého východního bloku, která splnila požadovaná kritéria a která se bude podílet na řízení rady ECCH. Tuto událost chápeme jako ocenění naší snahy o prosazování náročných požadavků na naše členy a budeme se nadále zasazovat o zavedení norem evropské nelékařské homeopatie v naší zemi. Homeopatie v České republice je zastřešena Českou komorou klasické homeopatie.